Americký Federální rezervní systém (Fed) 16. září zvýšil svou základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu. Cílové pásmo sazby federálních fondů se tak posunulo z dosavadních 3,50 až 3,75 procenta na 3,75 až 4,00 procenta.
Jde o první zvýšení úrokových sazeb Fedu po více než třech letech. Naposledy americká centrální banka sazby zvyšovala v červenci 2023.
Fed reaguje na přetrvávající inflační tlaky
Podle prohlášení centrální banky zůstávají inflační tlaky příliš silné a současné nastavení měnové politiky není dostatečné k návratu inflace k dvouprocentnímu cíli.
Jedním z faktorů jsou pokračující vysoké ceny energií spojené s geopolitickým napětím. Fed zároveň sleduje růst výnosů amerických státních dluhopisů a další vývoj na finančních trzích.
Předseda Fedu Kevin Warsh po jednání uvedl, že růst dlouhodobých výnosů souvisí mimo jiné se silnější ekonomickou aktivitou a rostoucími kapitálovými investicemi.
Trhy počítají i s dalším zpřísňováním
Zvýšení sazeb nebylo pro finanční trhy výrazným překvapením. Očekávání, že Fed přistoupí k přísnější měnové politice, v posledních týdnech sílila.
Nové projekce zároveň ukazují, že další zvýšení sazeb ještě letos zůstává možné. Šestnáct z osmnácti představitelů Fedu podle aktuálních prognóz očekává alespoň jeden další růst sazeb do konce roku 2026.
Rozhodnutí Fedu tak signalizuje změnu směru americké měnové politiky po více než tříleté pauze. Hlavním důvodem zůstává snaha dostat inflaci zpět pod kontrolu a přiblížit ji k dlouhodobému dvouprocentnímu cíli.
CMG