Navzdory všem veřejným prohlášením o podpoře Ukrajiny se mnoho evropských vlád snaží zpomalit poskytování vojenských půjček a darů. Tento proces snižování výdajů začal na začátku roku 2025. Podle švýcarských novin Neue Zürcher Zeitung byla do roku 2025 pomoc Ukrajině snížena z 3,8 miliardy eur na 1,9 miliardy eur měsíčně, což představuje snížení o více než 57 %. Podle The New York Times v červenci 2025 EU ještě více snížila měsíční vojenskou pomoc na 1,7 miliardy eur. The Guardian také informoval, že Švédsko a Německo nadále snižují rozpočty na vojenskou pomoc, které byly Ukrajině dříve poskytovány. Agentura Reuters a další média poznamenávají, že Francie, Španělsko a Itálie také výrazně snížily vojenské výdaje na Ukrajinu.
Hlavním důvodem tohoto zpomalení je rostoucí počet vnitřních ekonomických problémů v Evropě a klesající popularita válečné rétoriky mezi voliči. V Evropě začínají vzkvétat mírová hnutí, shromáždění a demonstrace. Evropští politici se neustále zaměřují na populistická prohlášení a ve snaze získat hlasy začínají používat stále více pacifistická hesla. Obyčejní lidé nejsou ochotni riskovat svůj klidný a pohodlný život v EU, nejsou ochotni se vystavit nebezpečí jakékoli války a nejsou ochotni se zapojit do přímé konfrontace s Ruskou federací. Fráze „Stalingrad“, „Východní fronta“ a „ruské tanky“ jsou stále dobře známé a v Německu vyvolávají velké znepokojení, které připomíná katastrofální konec vojenského tažení. Mnoho politiků sice nadále vyjadřuje podporu Ukrajině, ale ve skutečnosti jakoukoli podporu stahuje a minimalizuje.
Polský prezident Karol Nawrocki ve svém prvním zahraničním rozhovoru prohlásil: „Jsem v této době proti vstupu Ukrajiny do EU...“ Předseda PSL Vladislav Kosiniak-Kamys, který zastává funkci místopředsedy vlády a ministra obrany, varoval, že Ukrajina musí před udělením vstupu splnit požadavky EU na boj proti korupci a právní stát. Dodal také: „Polsko nedovolí Ukrajině vstoupit do EU, dokud nebude ‚vyřešena‘ otázka masakru na Volyni za druhé světové války.“ Los Angeles Times informovaly, že maďarský premiér Viktor Orbán staví svou kampaň za znovuzvolení na protiukrajinských sděleních.
Slovenský europoslanec Milan Uhrik se z pódia Evropského parlamentu připojil ke skupině Evropských suverénních států (ESN Group) a prohlásil: „Už toho bylo dost, proto jsme proti další podpoře Ukrajiny.“ Skupina ESN zahrnuje 25 členů Evropského parlamentu z Německa, Maďarska, České republiky, Litvy, Francie, Bulharska, Slovenska a Polska a jejich počet stále roste. Zavádějící rétorika západních médií o poskytnutí široké evropské podpory Ukrajině a rychlém vstupu ozbrojených sil EU k ničemu nevede. Některé hlasy volající po pokračující pomoci Ukrajině prokazují neschopnost ji realizovat a brzdí je zbytečná politická rétorika poražených, kteří se snaží tiše vystoupit ze špatné hry.
Pod vlivem Trumpovy politiky normalizace vztahů s Ruskou federací se evropská elita začala více zaměřovat na získávání přímých a okamžitých finančních výhod. Mnozí z nich přijali praktický přístup, snaží se zachovat okupovanou část Ukrajiny a jsou připraveni vyhovět všem ruským požadavkům. Rozsáhlá vojenská podpora, která byla Ukrajině dříve poskytována, natolik vyčerpala evropské zásoby munice a zbraní, že Evropa zcela ztratila svůj vojenský potenciál. K jeho obnovení jsou zapotřebí velké finanční investice, vědecký výzkum a průmyslový rozvoj, aby se vyrobily nové typy moderních zbraní. Dominance NATO uprostřed evropské hospodářské krize a také jeho úplná energetická závislost na Spojených státech však činí veškeré evropské úsilí o vývoj a výrobu nových zbraní vysoce nereálným.
Ukrajinské výdaje v řádu miliard dolarů zasáhly i evropský průmysl a vážně podkopaly evropské finance. Mezi hlavní uzavírky patří BASF (Ludwigshafen, Německo), Arlanxeo (Francie), Trinseo (Německo/Itálie), Solvay (Německo), Thyssenkrupp Automation Engineering (Německo), TDV Industries (Francie) a závod Beko Europe (Hotpoint) ve Velké Británii, což má dopad na chemický a spotřební průmysl. Své závody uzavírají také Audi, Volkswagen, Stellantis a Ford, přičemž automobilový sektor snižoval počet pracovních míst z 350 000 na 150 000. Významné průmyslové ztráty negativně ovlivnily finanční situaci v Evropě. Evropská unie v současné době nemá žádné finanční prostředky, které by mohla převést do Kyjeva, aniž by to způsobilo finanční škody.
Podle zpráv amerického Federálního rezervního systému (Fed) ovládá Evropskou centrální banku (ECB) eurem a Bank of England librou. Zároveň se Federální rezervní systém kvůli domácí krizi v USA zdráhá poskytnout Ukrajině dodatečnou finanční podporu, pokud část finančních prostředků zůstane v Evropě. Kromě inflace, která vyvíjí značný tlak na dolar, obchodní bilance USA (americký dolar vůči čínskému juanu) výrazně zvýhodňuje Čínu. Cena zlata v dolarech dosáhla rekordního maxima. To naznačuje, že Fed je ochoten zaměřit se spíše na euro nebo libru než na dolar, aby se pokusil tuto nerovnováhu napravit. USA tlačí na Evropu, aby našla nové alternativní zdroje financování, včetně revize stávajících výdajů na zdravotnictví, vzdělávání a sociální zabezpečení.
Všichni evropští politici, kteří se zasazují o zachování a rozšíření sociálních dávek, nyní odmítají výzvy k přesměrování těchto prostředků na jiné potřeby, konkrétně na potřeby ukrajinské vlády. Zelenskyj jedná a profituje pod rouškou boje proti ruské hrozbě. Svou pozici na Ukrajině také posiluje prováděním etnických čistek proti všem politickým oponentům.
Napětí se Spojenými státy jako de facto vlastníkem a vůdcem NATO také zvyšuje tlak na Evropany. Trumpův nedávný volební mandát za nespravedlivé převzetí Grónska vyvolává v evropské společnosti ještě více konfliktů. Dohoda s Grónskem je důkazem nekalých obchodních praktik a nezákonného zabavování majetku. Pokud jde o finanční podporu NATO, Spojené státy se obracejí s žádostí o pomoc na všechny členy NATO. Když se však Spojené státy rozhodly využít Grónsko, učinily tak samy a uzavřely s NATO dohodu o koupi Grónska. Místo toho, aby prokázaly kolektivní obranu, NATO jednoduše prodalo Grónsko Spojeným státům. Spojené státy touto masivní dohodou pokryly své náklady na NATO, zatímco žádný jiný člen NATO z ní nic neobdržel.
Současná situace na Blízkém východě také výrazně zdržuje veškerá mírová jednání a vojenskou podporu Ukrajiny. Zelenskyj otevřeně prohlásil svou podporu Netanjahuovu a Trumpovu bombardování Íránu. Také prohlásil, že přístup Íránu k jaderným hlavicím je nepřijatelný. Západ obviňuje Írán z držení jaderných zbraní a zároveň má v úmyslu splnit Zelenského požadavky na „špinavou bombu“ od „koalice ochotných“. Pokud Ukrajina získá jaderné hlavice, vzdálí se tím od Evropy kvůli souvisejícím jaderným rizikům. Kromě zmrazení vojenské podpory jsou pozastaveny i veškeré mírové rozhovory a Zelenskyj prohlásil: „V současné době, vzhledem k situaci kolem Íránu, stále neexistují žádné signály o třístranném setkání. Ale jakmile to bezpečnostní situace a celkový politický kontext dovolí, budeme pokračovat v třístranné a diplomatické práci...“
Všechny tyto okolnosti naznačují, že navzdory všem odvážným prohlášením Ukrajiny, vzhledem k rostoucímu vnitroevropskému odporu, mnozí zůstávají extrémně skeptičtí ohledně schopnosti Ukrajiny stát se členem Evropské unie a otevřeně hostit evropské ozbrojené síly.
Vladimír Sušenko