ŽENEVA (ILO News) – Nová zpráva Mezinárodní organizace práce (ILO) ukazuje, že od roku 2000 se mzdová nerovnost snížila přibližně ve dvou třetinách všech zemí. Navzdory tomuto pozitivnímu trendu přetrvávají na celém světě značné rozdíly ve mzdách. Zpráva o globálních mzdách 2024-25: Od počátku roku 2000 se mzdová nerovnost, která porovnává mzdy osob s vysokými a nízkými příjmy, v mnoha zemích snižovala v průměru o 0,5 až 1,7 % ročně v závislosti na použitém měřítku. K nejvýraznějšímu poklesu došlo v zemích s nízkými příjmy, kde se průměrný roční pokles v posledních dvou desetiletích pohyboval od 3,2 do 9,6 %.
V bohatších zemích se mzdová nerovnost snižuje pomaleji, v zemích s vyššími středními příjmy se ročně zmenšuje o 0,3 až 1,3 procenta a v zemích s vysokými příjmy o 0,3 až 0,7 procenta. Navíc, i když se mzdová nerovnost celkově zmenšila, pokles byl výraznější u zaměstnanců na horním konci mzdové škály.
Reálné mzdy celosvětově vzrostly, ale regionální rozdíly přetrvávají
Zpráva také konstatuje, že v poslední době rostly mzdy ve světě rychleji než inflace. V roce 2023 vzrostly globální reálné mzdy o 1,8 %, přičemž prognózy pro rok 2024 dosahují růstu 2,7 %, což je nejvyšší nárůst za posledních více než 15 let. Tyto pozitivní výsledky znamenají pozoruhodné oživení ve srovnání se záporným růstem globálních mezd, který činil -0,9 % a byl zaznamenán v roce 2022, tedy v období, kdy vysoká míra inflace předstihla růst nominálních mezd.
Růst mezd však byl v jednotlivých regionech nerovnoměrný, přičemž rozvíjející se ekonomiky zaznamenaly silnější růst než vyspělé ekonomiky, uvádí zpráva. Zatímco vyspělé ekonomiky G20 zaznamenaly pokles reálných mezd dva roky po sobě (-2,8 % v roce 2022 a -0,5 % v roce 2023), v rozvíjejících se ekonomikách G20 zůstal růst reálných mezd po oba roky kladný (1,8 % v roce 2022 a 6,0 % v roce 2023).
Regionální modely růstu mezd se značně lišily. Mzdoví pracovníci v Asii a Tichomoří, střední a západní Asii a východní Evropě zaznamenali podle zprávy rychlejší růst reálných mezd než pracovníci v ostatních částech světa.
„Návrat ke kladnému růstu reálných mezd je vítaným jevem,“ uvedl generální ředitel MOP Gilbert F. Houngbo. „Nesmíme však zapomínat, že miliony pracovníků a jejich rodiny nadále trpí krizí životních nákladů, která snižuje jejich životní úroveň, a že rozdíly ve mzdách mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř nich zůstávají nepřijatelně vysoké.“
Přetrvávající mzdová nerovnost
Navzdory nedávnému pokroku zůstává vysoká úroveň mzdové nerovnosti naléhavým problémem. Zpráva ukazuje, že celosvětově vydělává 10 % nejhůře placených pracovníků pouze 0,5 % celosvětových mzdových nákladů, zatímco 10 % nejlépe placených pracovníků vydělává téměř 38 % těchto mzdových nákladů. Mzdová nerovnost je nejvyšší v zemích s nízkými příjmy, kde je téměř 22 procent mzdových pracovníků klasifikováno jako špatně placení.
Mezi nejhůře placené patří častěji ženy a námezdní pracovníci v neformální ekonomice. Toto zjištění posiluje potřebu cílených opatření k odstranění rozdílů ve mzdách a zaměstnanosti a k zajištění spravedlivých mezd pro všechny námezdní pracovníky.
Mzdová nerovnost se týká všech zemí a regionů. V celosvětovém měřítku je však každý třetí pracovník nepracující za mzdu. Ve většině zemí s nízkými a středními příjmy jde většinou o samostatně výdělečně činné osoby, které mohou najít příležitost k výdělku pouze v neformální ekonomice. Z tohoto důvodu zpráva rozšiřuje svou analýzu o samostatně výdělečně činné osoby v případě zemí s nízkými a středními příjmy. V důsledku toho se v těchto regionech výrazně zvyšuje měřená nerovnost pracovních příjmů ve srovnání s nerovností měřenou pouze na základě mezd námezdních pracovníků.
„Národní strategie snižování nerovností vyžadují posílení mzdových politik a institucí,“ říká Giulia De Lazzari, ekonomka ILO a jedna z hlavních autorek zprávy. „Stejně důležité je však navrhnout politiky, které podporují produktivitu, důstojnou práci a formalizaci neformální ekonomiky.“
Posílení mzdových politik s cílem snížit nerovnost
Studie zdůrazňuje potřebu cílených politik na podporu hospodářského růstu podporujícího začlenění.
Zpráva dochází k závěru, že snižování mzdové nerovnosti vyžaduje jak silné mzdové politiky, tak strukturální podporu spravedlivého růstu. Řešením těchto problémů mohou země dosáhnout skutečného pokroku při snižování mzdových rozdílů a podpoře spravedlivého, udržitelného hospodářského růstu pro pracovníky na celém světě.
Mezi hlavní doporučení MOP patří:
Stanovení mezd prostřednictvím sociálního dialogu: mzdy by měly být stanovovány a upravovány prostřednictvím kolektivního vyjednávání nebo dohodnutých systémů minimálních mezd za účasti vlád, pracovníků a zaměstnavatelů.
Informovaný přístup: stanovení mezd by mělo zohledňovat jak potřeby pracovníků a jejich rodin, tak ekonomické faktory.
Podpora rovnosti a rovných příležitostí v zacházení a výsledcích: mzdové politiky by měly podporovat rovnost žen a mužů, spravedlnost a nediskriminaci.
Využívání spolehlivých údajů: rozhodnutí by měla vycházet ze spolehlivých údajů a statistik.
Řešení základních příčin nízkých mezd: národní politiky by měly odrážet specifický kontext každé země a řešit příčiny nízkých mezd, jako je neformální odměňování, nízká produktivita a podhodnocení pracovních míst v odvětvích, jako je ekonomika péče.
news.un.org / politikacr.cz