ASTANA – Svět se výrazně opožďuje v plnění Cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a Střední Asie patří k regionům, které změna klimatu zasahuje nejcitelněji. Na Regionálním ekologickém summitu v Astaně to ve středu uvedl náměstek generálního tajemníka OSN pro hospodářské a sociální záležitosti Li Junhua. Zároveň však region označil nejen za zónu vysoké zranitelnosti, ale i za prostor, odkud mohou vzejít konkrétní řešení.

Li připomněl, že více než 700 milionů lidí na světě stále žije v extrémní chudobě a přes dvě miliardy nemají přístup k bezpečné pitné vodě. Podle něj se mezinárodní společenství od stanovených cílů nebezpečně vzdaluje a bez výrazně vyšších investic, dostupnějšího klimatického financování a užší regionální spolupráce nebude možné tento trend zvrátit.
Ve svém vystoupení ocenil roli Kazachstánu jako země, která propojuje regiony, kultury i politické přístupy. Summit v Astaně podle něj ukazuje, že státy regionu dávají přednost spolupráci před rozdělením a hledají společnou cestu k odolnější budoucnosti.

Střední Asii označil za oblast, kde se dopady klimatických změn projevují zvlášť výrazně – mimo jiné růstem teplot, ústupem ledovců a tlakem na vodní zdroje. Současně ale zdůraznil, že region není pouze objektem krizí, nýbrž také aktérem schopným prosazovat funkční a dlouhodobá řešení. Podle Liho se právě zde ukazuje, že udržitelná spolupráce může přispět jak k obnově ekosystémů, tak ke zlepšení životních podmínek obyvatel.

Významnou roli podle něj může sehrát i Regionální centrum OSN pro cíle udržitelného rozvoje pro Střední Asii a Afghánistán v Almaty. Organizace spojených národů je podle jeho slov připravena podporovat jeho fungování jako klíčové platformy pro sdílení zkušeností, regionální koordinaci a rychlejší naplňování rozvojových cílů. Li rovněž podpořil iniciativu Kazachstánu na vytvoření mezinárodní organizace pro vodu pod záštitou OSN. Právě voda se podle něj stává jedním z rozhodujících témat budoucí globální agendy a zkušenost Střední Asie může být v této debatě zásadní.

Podobně vystoupila i náměstkyně generálního tajemníka OSN a výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Inger Andersen. Ocenila, že země Střední Asie v ekologické agendě nezůstávají pasivní a že se jejich spolupráce postupně promítá do konkrétních regionálních rámců i mezinárodních iniciativ. Jako příklad uvedla Teheránskou úmluvu o ochraně Kaspického moře nebo rostoucí zapojení středoasijských států do globálních environmentálních fór.

Za zvlášť důležitý označila rozvoj nových regionálních sítí v oblasti vědy, financování a oběhového hospodářství. Navrhované partnerství pro oběhovou ekonomiku podle ní představuje významnou příležitost pro další ekonomickou modernizaci regionu. UNEP je podle Andersen připraven rozšířit spolupráci se středoasijskými státy zejména prostřednictvím své subregionální kanceláře v Almaty. Současně upozornila i na potřebu rychlejšího postupu při vytváření regionálního rámce pro kvalitu ovzduší. Znečištění podle ní nerespektuje hranice a žádná země proto nemůže problém řešit izolovaně.

Na nutnost společného postupu upozornila také výkonná tajemnice Evropské hospodářské komise OSN Tatiana Molcean. Podle ní čelí Střední Asie souběhu několika krizí – od změny klimatu a degradace půdy přes úbytek biodiverzity až po prohlubující se nedostatek vody. Všechny tyto problémy mají přeshraniční charakter, a vyžadují proto koordinovanou odpověď.
Molcean vyzdvihla proces hodnocení environmentální výkonnosti jednotlivých zemí, který podle ní neslouží jen jako technický nástroj, ale přímo souvisí s plněním cílů v oblasti vody, klimatu, ochrany přírody i institucionální odolnosti.

Upozornila, že všech pět středoasijských států již tímto procesem opakovaně prošlo a že se nyní připravuje regionální hodnocení pro celou Střední Asii. Kazachstán v této souvislosti označila za zemi, která v regionu vyniká mírou implementace mnohostranných environmentálních dohod. Podle ní je jediným státem Střední Asie, který plně zavedl celý soubor klíčových mezinárodních nástrojů v oblasti čistého ovzduší, přeshraniční správy vod, průmyslové bezpečnosti, přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a posuzování dopadů na životní prostředí.

Regionální ekologický summit v Astaně byl zahájen 22. dubna a potrvá do 24. dubna. Součástí programu jsou plenární jednání, expertní debaty i konzultace o vzniku Mezinárodní vodní organizace při OSN. Na okraj summitu se koná také výstava zaměřená na zelené technologie a národní environmentální projekty, kterou mají podle organizátorů navštívit zhruba dvě desítky tisíc lidí. Na zahájení summitu vystoupil i prezident Republiky Kazachstán Kassym-Jomart Tokayev.

Ve svém projevu zdůraznil, že spolupráce v oblasti životního prostředí musí sloužit jako nástroj jednoty, nikoli rozdělení. Podle něj musí být založena na partnerství, důvěře a sdílené odpovědnosti.