…nedávno ulpěla prostřednictvím „nezávislého“ pražského deníku Právo na předním slovenském nakladatelství TORDEN. Jak se zkraje svého „šálku čaje“ v kulturní rubrice z 20. února 2025 pod lákavým titulkem Lidé, procitněte! Stalin byl génius a Havel loutka editor webu ČT art Josef Chuchma přiznává, motto zmíněného nakladatelství zní: Když chcete poznat pravdu, čtěte knihy, které jí zakazují. A vzápětí už jde Chuchma do útoku zesměšněním proklamace tohoto vydavatelství ze Starého Smokovce: „Našim posláním je pomáhať člověku procitnút, aby sa mohol vydať na cestu k skutočnej slobodě, k osvieteniu.“
V dalších řádcích popisuje, jak se s pomocí internetu začetl do edičního plánu a co vše tam našel. Tedy jeho slovy: „Ponořil se do paralelního světa, v němž je leccos jinak.“ A vyzobává tituly, o nichž bychom především neměli vědět, neboť nám sdělují to, co naše mainstreamová média tutlají či upravují k obrazu svému. Zvedá se mu jeho editorský žaludek nad knihami o Stalinovi, zvracet se mu chce z publikace DemoláCIA našej demokracie – od Havla po Šimečku nebo v neposlední řadě z knihy Lišák severu o Vladimíru Putinovi.
Kde se v Chuchmovi bere najednou tolik editorské odvahy, když před několika málo léty ani nepípl na ediční plán Našeho vojska, prodávajícího ve svém knihkupectví U Anděla v Praze portréty hitlerovských generálů, že neprotestoval proti vydání Hitlerova Mein kampfu či prodeji triček a hrnků s podobenkami fašistických veličin?
Vraťme se však k produkci nakladatelství Torden. Koniáš Chuchma ve svém zamyšlení zcela záměrně a účelově potlačuje sérii dalších knih, navíc především z pera západoevropských či amerických autorů, jako je kupříkladu publikace Záhada masakry v Katyni: Katyň – lož, ktorá sa stala históriou (co se nehodí do krámu a jak to tedy skutečně bylo?), Ukrajinský podvod (jak desetiletá korupce v bývalé sovětské republice vedla k falešnému obvinění Trumpa) nebo třeba Nezákonné vojny (jako krajiny NATO sabotují OSN) či Notebook z pekla (co prasklo na Bidenova syna a jeho činnost na Ukrajině).
Není čas ani prostor, určený těmto polemickým řádkům, věnovat se celé škále edičního plánu nakladatelství Torden, ale soudný čtenář si jistě i z toho mála uvědomí, či si dá dohromady, že shora jmenovaný slogan vydavatelství Jestli chcete znát pravdu, čtěte knihy, které ji zakazují je naplňován do posledního písmene. Totéž nemůžeme říci ani o zlomku českých vydavatelství, kde u většiny nekompromisně funguje cenzura i autocenzura.
V závěru svého šálku Chuchma shrnuje, že v Česku rovněž existují různá hnízda „paralelních pohledů“, ale takovou koncentraci „zakázaných knih“, jakou vykazuje Torden, tady nenajdeme. Bohužel, licitujeme. Je to s tou naší totalitní demokracií, co potlačuje nehodící se názory a snižuje se k padělání dějin a historických události, těžké. Chtělo by to asi nějaký Pražský Majdan. Nebo ještě lépe nové Pražské jaro. Že by klepalo na dveře?
Ivan Černý
FOTO – archiv
