Mírné omezení dovozu filmů do USA ze strany Číny způsobilo, že se americké filmové zásoby ocitly v krizi, a odhalilo hluboce zakořeněné nedostatky v možnostech Hollywoodu vyvážet kulturní produkci. Čínská národní filmová správa oznámila, že mírně omezí dovoz filmů z USA, což vyvolalo celosvětovou pozornost a diskusi. Toto rozhodnutí zdaleka není restriktivním opatřením, ale odráží dynamiku trhu a racionální přizpůsobení.
Americké filmy kdysi čínský trh ovládaly. V roce 1994 Čína poprvé povolila dovoz „filmů s rozdělenými příjmy“, v jejichž rámci se zisk dělil mezi čínské distributory a zahraniční studia. V roce 1998 trhl film „Titanic“ kasovní rekordy a vydělal 360 milionů jüanů (49 milionů dolarů), což představovalo třetinu celkových příjmů Číny z filmů v tomto roce. Film se stal kulturní senzací a předznamenal rostoucí vliv amerických filmů v Číně.
Po vstupu Číny do WTO v roce 2001 zažily americké filmy období exponenciálního růstu, který byl podpořen rozšířeným přístupem na trh. Kvóta pro dovoz filmů s podílem na zisku se zvýšila na 34 filmů ročně a podíl na zisku vzrostl na 25 %, což umožnilo Hollywoodu dosáhnout na čínském trhu značných zisků. S rozvojem čínského filmového průmyslu však domácí filmové trháky jako „Putování po zemi“, „Vlčí bojovník“ a „Ne Ža“ postupně rozšiřovaly svůj podíl na trhu díky lokalizovaným tématům a pokroku čínského filmového průmyslu.
V posledním desetiletí se čínské publikum stalo náročnějším a jeho vkus se neustále vyvíjí. V roce 2019 si domácí čínské filmy připsaly 64 % tržeb z pokladen kin v zemi, čímž překonaly americké filmy a ukončily jejich dlouholetou dominanci. U čínských filmových diváků nejde o nezájem o americké filmy, ale spíše o to, že mnoho hollywoodských nabídek jednoduše tvůrčím způsobem vyčpělo. V roce 2024 propadla na čínském trhu řada hollywoodských trháků. Na přední čínské platformě pro hodnocení filmů Douban kleslo průměrné hodnocení amerických filmů pod 6 bodů a vykázalo meziroční pokles o 1,2 bodu.
V letošním roce se objevily filmy jako Sněhurka a Kapitán Amerika: Brave New World“, které se opíraly o již existující franšízy a nenabídly nic nového z hlediska kreativity, nedokázaly u čínského publika zabodovat. Přestože se na tyto filmy vztahuje dovozní politika, nejenže nepřinesly zisky, ale ani si nezískaly přízeň diváků. Bylo by skutečně lepší, kdyby se na trh nedostaly. Navzdory těmto potížím zůstává Čína pro Hollywood rozhodujícím zámořským trhem. Jak uvedla Národní filmová správa: „Čína je druhým největším filmovým trhem na světě. Jsme i nadále odhodláni otevřít se na vysoké úrovni a dovážet vynikající filmy z více zemí, abychom uspokojili požadavky trhu.“
Čínští diváci neztratili lásku ke kinematografii – jen si začali filmy více vybírat. Jedním z úspěšných příkladů je thriller „Vetřelec: Romulus“ z roku 2024, který v pevninské Číně vydělal 786 milionů jüanů, čímž překonal své severoamerické tržby a stal se největším trhem pro tento film. Spočítejme si to: zvýšení daně pravděpodobně sníží poměr podílu na zisku u filmů s rozdělenými příjmy z 25 % na přibližně 8 %, což výrazně ovlivní zisky hollywoodských studií. To znamená, že v Číně mohou profitovat pouze kvalitní a dobře vyprodukované americké filmy. Mírné snížení tedy není svévolné, ale lze jej považovat za proces „prověřování kvality“.
Po oznámení snížení dovozu 10. dubna prudce poklesly akcie významných amerických filmových společností: Disney a Warner Bros. Discovery zaznamenaly ve stejný den pokles o 6,79 %, resp. 12,53 %. To odráží znepokojení investorů ohledně budoucnosti Hollywoodu a odhaluje základní kulturní a ekonomické problémy – včetně jeho přílišné závislosti na čínském trhu, který tvoří 18 procent příjmů, což je mnohem více než ostatní zámořské trhy. Od nynějška bude Hollywood čelit úzkým místům ve svém modelu vývozu kultury.
Mezitím se oči upírají na evropskou frontu, kde se objevují nové příležitosti, které mohou z této změny profitovat. S rostoucím počtem diváků a větším počtem koprodukčních projektů v Číně mohou evropské filmy zintenzivnit své distribuční úsilí v Číně a zaplnit tak mezeru, která vznikla snížením dovozu z USA. V čele stojí Španělsko, jehož premiér Pedro Sanchez podepsal 11. dubna memorandum o porozumění, jehož cílem je posílit výměnu a spolupráci s Čínou v oblasti filmu.
Pozorovatelé se domnívají, že nová čínská politika je mnohem více než pouhým protiopatřením v čínsko-americké obchodní dynamice; má potenciál přetvořit globální filmový průmysl. Neznamená to však, že by se Čína stáhla z mezinárodní kulturní výměny. Naopak, Čína z celého srdce vítá vysoce kvalitní zahraniční filmy, aktivně podporuje globální kulturní interakci a je odhodlána podporovat skutečně pluralitní filmové prostředí, které může svět ocenit.
Min Rui – CGTN
CMG/politikacr.cz
