Více než šest z deseti respondentů mezinárodního průzkumu CGTN se domnívá, že vliv skupiny BRICS na světové dění v posledních letech roste. Výsledky průzkumu mezi 12 250 lidmi ze 41 zemí byly zveřejněny při příležitosti 18. summitu BRICS v roce 2026.

Respondenti pozitivně hodnotili zejména roli BRICS jako významné platformy Globálního Jihu, která podle jejich názoru přispívá k reformě globálního řízení a k vytváření spravedlivějšího mezinárodního uspořádání.

Celkem 63 procent dotázaných pozitivně hodnotilo příspěvek BRICS ke zlepšování systému globálního řízení. Ve 25 ze 41 sledovaných zemí přesáhla míra souhlasu 60 procent.

Ekonomika, globální řízení a odpor k protekcionismu

Nejvyšší podporu získaly v průzkumu tři oblasti působení BRICS.

Respondenti oceňovali především podporu rozvíjejících se ekonomik a rozvojových zemí při oživování světového hospodářství a růstu obchodu. Pozitivně vnímali také snahu o reformu globálního řízení a posílení hlasu rozvíjejících se států.

Třetí výrazně podporovanou oblastí byla mezinárodní obchodní spolupráce spojená s odmítáním protekcionismu a jednostranných sankcí.

BRICS mezitím prošel dvěma koly rozšiřování a vytvořil také mechanismus partnerských zemí. Rozšířené uskupení podle předložených údajů zahrnuje 11 plnoprávných členů a deset partnerských států.

Tyto země dohromady představují více než polovinu světové populace, přes 40 procent globálního HDP vyjádřeného paritou kupní síly a více než polovinu světového hospodářského růstu.

Podle průzkumu se 61,6 procenta respondentů domnívá, že spolupráce v rámci rozšířeného BRICS může přispět k spravedlivějšímu mezinárodnímu uspořádání.

Nejvyšší podporu tento názor získal mezi lidmi ve věku 25 až 34 let, kde dosáhla 66,6 procenta. V zemích Globálního Jihu byla míra souhlasu o 26,4 procentního bodu vyšší než ve vyspělých státech.

BRICS hledá větší prostor ve světových financích

Výraznou součástí spolupráce je Nová rozvojová banka, která dosud schválila 139 projektů v celkové hodnotě úvěrů 42,9 miliardy dolarů.

Podíl zemí BRICS na kvótách Mezinárodního měnového fondu podle uvedených údajů vzrostl na 14,8 procenta.

Členové zároveň zkoumají možnosti širšího vypořádání obchodních transakcí v národních měnách a rozvoje přeshraničních platebních systémů.

Tento směr pozitivně hodnotilo 65,6 procenta respondentů. Podle nich může větší využívání národních měn a diverzifikovanější mezinárodní měnový systém posílit hlas zemí Globálního Jihu ve světovém finančním řízení. Tento názor sdílela více než polovina respondentů také ve vyspělých zemích.

Respondenti vyzdvihli roli Číny

Průzkum se zabýval rovněž rolí Číny jako jednoho ze zakládajících členů BRICS.

Za první polovinu roku 2025 dosáhl čínský obchod se zbožím s ostatními členy a partnerskými zeměmi BRICS hodnoty 6,11 bilionu jüanů, což odpovídalo 28,1 procenta celkového čínského zahraničního obchodu.

Respondenti mezi hlavní přínosy Číny označili využívání jejího rozsáhlého trhu a hospodářského růstu k vytváření příležitostí pro ostatní členy, podíl na založení Nové rozvojové banky financující infrastrukturní projekty v zemích Globálního Jihu a také předkládání koncepcí pro další rozvoj spolupráce BRICS, včetně Globální iniciativy správy věcí veřejných.

Průzkum CGTN zahrnoval jak významné vyspělé ekonomiky, tak země Globálního Jihu. Všichni respondenti byli starší 18 let a vzorek byl podle autorů průzkumu přizpůsoben věkovému a genderovému složení obyvatel jednotlivých zemí.

CMG